Už dlouho jsem nespala s žádnou knihou (jak se mi to mohlo stát?!); a tak tápu ve tmě a nanosím si tam světla odražené od myriád písečných zrnek, od myriád úštěpků slídy,
od myriád krystalků soli, od širého moře a oblohy.
Ráno musím opustit vůni moře, ale hned v kuchyni mě praští přes nos vůně šeříků. Vdechuji při přípravě černého čaje s mlékem (skořicová káva došla).
"Slečno, máte krásnou buřinku. Vy hrajete někde v divadle, žejo?"
Žádné komentáře:
Okomentovat