Občas mám pocit, že spolu budeme úplně napořád, ale pak najednou i v sauně pocítím bodavo a chladno. "Doufám, že si to nebereš osobně." Zní jako "Nikdy." Ještě, že jsem nebrečela - slzné kanálky vysušeny horkým vzduchem.
Ale i přes to všechno jsou snídaně do postele nejkrásnější. Nad šálkem kávy si vyprávíme sny a já si všímám, že mu slunce kreslí v očích okrové odlesky /v té záplavě modrošedozelené/.
Žádné komentáře:
Okomentovat