Už zase mu říkám všechno, co jsem se bála říct. Je to osvobozující vědět, že to není nic, čeho bych se měla bát.
"Vždyť jsme si to nikdy ani nedefinovali a přece to není o definici, ale o tom, jak se chováme. Vždyť víš, že tě mám moc rád."
A já to vím. Když mě pozoruje při ranním probuzení a pak mi v polospánku řekne, jak jsem kouzelná. Když mi připraví snídani až do postele po oba dny po sobě.
Tak nějak jsem došla k uvažování o tom, k čemu mi bude bohemistika ve Švédsku.
Žádné komentáře:
Okomentovat