Kolem druhé ráno mám největší radost z prozpěvování Forest od Cure mou bývalou platonickou láskou a taky z toho, že už jezdí tramvaje a není výluka, která byla snad celé léto.
Už mi taky cinkají pod okny, když se mi ráno tříští představy.
Chtěl mě zvát na rande a já jsem šťastná, že to neudělal, i když se mi to po několika vínech a ginech s tonikem zdálo jako nejlepší nápad na světě.
Tak jsem měla aspoň vhled do mého devatenáctiletého já, které by bylo radostí bez sebe. Mé současné já bylo rádo, jakmile zaklaply dveře a šlo si dát tu nejdelší a nejlevandulovější sprchu.
Žádné komentáře:
Okomentovat