pátek 22. července 2016

22.7.

Učím se žít bez tebe.
How? I miss you all the fucking time.

A kolik zase bude potřeba času?
Rok?
Když máš to místečko pod klíční kostí přímo pro mě?
Přes týden dělám, jako by se nechumelilo, úderem páteční noci se hroutím. Jak dlouho. Jak dlouho ještě.
Bez citu. Bez nápravy. Jako vždycky jsme udělali spoustu chyb.

Tolik vzpomínek na slunce v peřinách, černý čaj, svítání s vínem, polibky, nesladší rty a pohled zblízka do tvých očí, které mění barvu. Na tvé pihy, obočí a řasy. Shlédla jsem s tebou tolik filmů a probděla tolik nocí. Vášně radši ani nepočítám, protože bych se nedopočítala. Kofeinová rána, knihy, knihy, objetí, láska.
Bezmezně, však víš.

And now?
So much pain and I don't know why.
Do you feel any pain sometime? Do you miss me? Just let me know...

Žádné komentáře:

Okomentovat