Čekání.
Zase.
Rozpad.
Zase.
Hypnotizuju telefon.
A zrovna když ho nehypnotizuju a jsem v práci, tak propásnu prohlídky bytu.
Taky se nemůžu dovolat ani k zubaři.
"Hlavně nic nepiš."
Tak nic nepíšu, začínám jinak a líp, o půlnoci si řeším život a zdají se mi prazvláštní sny.
A povoluju si k snídani sušenky a "nápoj s vysokým obsahem kofeinu", protože venku zase prší, plánuje dovolenou (I miss our Prague apartment.).
Žádné komentáře:
Okomentovat