Pošta jako betonová mašinerie a spousta přepážek a pořadových čísel, až jsem si myslela, že jsem omylem vešla do banky (možná že jo).
Vůně kávy, chuť na tento lahodný mok.
"Co je?"
"Cigarety. Snad sis nemyslela, že tě chci chytnout za ruku."
"Ne, proboha."
Minulost, přítomnost, budoucnost.
Učím se finská slůvka v dětinské naději, že...
Žádné komentáře:
Okomentovat