24.11.

Tvídě rozlišuje životy mezi normální a hyperaktivní.
Pode ní patřím do mezikategorie.
Podle sebe patřím do umírající hyperaktivní kategorie.

Co říká kolega v práci: "Thanks a lot."
Co slyším: "Sex a lot."

A přitom se mi vůbec nechce na schůzky, takže se marně snažím vymyslet program (v kině nehrajou zrovna to, co chci vidět) a nakonec je to stejně jedno.
Prý má předplacený Netflix.
Netflix and chill, ehm, ehm...

Tvídě za mě bude v divadle předem, takže si můžu uvařit (zlatíčko největší).
Taky by mě zajímalo, kde je moje holčičí období, než se zase pustím do pochybných románků.
I think about you. In this autumn time it´s so easy imagine that.
A Lorelai utíkající před svatbou s Maxem mi k tomu taky dost nepomáhá.

Těším se na půlku prosince, až uteču na východ. Potřebuju si nutně odpočinout od svého pražského života. Někde v mezidobí, kde budu sedět s čajem, knihou a nebudu muset přemýšlet, jestli jsem zhasla ve velkém sále.

Nový knihovník do nás vlil energii i klid, takže si čteme, když tam nikdo není.
Za tento týden jsem v práci dostala skořicového šneka a čokoládu. Doufám, že brzy začnou lektoři takhle nosit cukroví, chichi.