V zajetí nedospánků
středa 11. února 2015
6.2.
Po tříhodinovém spánku ještě jeden dvouhodinový.
Vlna smutku v
jeho
náruči (jak může být člověk nejšťastnější a zároveň nejsmutnější?). Topím se ve víně a zalykám se štěstím, když křičím texty, na které jsem tak dlouho čekala.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Novější příspěvek
Starší příspěvek
Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat