úterý 17. června 2014

16.6.

Radostné okamžiky střídají slzy a naštvanost.
Nechte mě spát, dokud nebude konec června.
Potřeba útěku. Brzy.
Vystavil v

1 komentář:

  1. Anonymní17. června 2014 v 18:00

    Když nemyslím nad tím, co mě trápí ... nepřichází slzy.
    Někdy bych chtěla spát celý život a být probuzená v určitých okamžicích s určitým člověkem.
    Ach ... proč jsou ty okamžiky tak málo.

    OdpovědětVymazat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)