Pocit osamělosti, chuť jí psát zprávy - několikrát.
Pak zavolal on a bylo to jako nadálé vytržení z letargie (i když ho nesnáším a zároveň vzpomínky).
Bude u mě spát bývalý milenec. Pěkné, pěkné. Psychicky se připravuji na nejhorší.
Teplo všude, proč jsme tam šly. Nikdo neví. To Norské dřevo si asi nedočtu...
Neděle - to zas budu úplně někde jinde /a hlavně to už bude za mnou/.
Žádné komentáře:
Okomentovat